HŘBITOV U VŠECH SVATÝCH - KUTNÁ HORA
ÚPRAVA PROSTORU PŘED VSTUPEM DO AREÁLU HŘBITOVA
Předmětem architektonické studie je zkulturnění a povýšení stávajícího nevyhovujícího vstupu do hřbitova u Všech svatých v Kutné Hoře. Jde o zpracování Přechodu mezi dvěma protínajícími se světy - memento mori přetínající svět živých. Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy.
ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU
● Vizuální absence pěšího vstupu
Stávající vstup na hřbitov působí dojmem pouhého služebního vjezdu, kde pěší návštěvníci nemají právo pobývat a procházet. Chybí zde jakékoli upozornění o jaký prostor se jedná, kde se nacházím, kam to vůbec vstupuji.
● Absence nástupní plochy
Před správní budovou je patrná totální absence nástupní plochy (shromaždiště), která umožňuje možnost zastavení, sraz (setkání) a čekání, místo, kde se mohou lidé shromáždit a vyčkávat, a které je zároveň kryté proti nepřízni počasí. Nevhodné umístění jehličnaté zeleně pak vyhání návštěvníky přímo do vozovky pod kola automobilů.
Chybí jednotný nástup do areálu. Stávající stav jsou v podstatě dva oddělené vstupy: a) neartikulovaný (v podstatě legálně neexistující) přístup k budově; za b) přechod z parkoviště směrem do vrat (s dojmem vjezdu - a ne vstupu).
● Absence symbolu a nápisu
V místě chybí jakékoli upozornění na areál hřbitova, není zde ani patřičný nápis či symbol. Pro projíždějící je areál hřbitova ze silnice téměř nerozpoznatelný, vystupující nižší hmota budovy směrem do ulice navíc působí spíše jako pouhé veřejné záchodky.
● Strach z automobilové dopravy
Je zde patrný ohrožující pocit z automobilové dopravy. Stávající přechod pro pěší je umístěn příliš blízko u zatáčky (směrem z města), kde rozhledu řidiči dlouho brání ohradní zdivo hřbitova. Chodci se pak obávají (hlavně ti starší a pomalejší) vstoupit do vozovky. Přechodu navíc schází osvětlení.
Při pohybu od budovy ke vstupu na hřbitov je navíc chodník směrem do silnice jehličnatou zelení vyloženě uskřípnutý, což vyhání pěší návštěvníky přímo do vozovky.
Není patrné, kde končí komunikace, kam už nemohou auta. Ta (vozovka) se v podstatě rozlézá až ke správní budově - pěší provoz není nikterak vymezen a neposkytuje pěším pocit bezpečí.
● Další úpravy
Do budoucna by bylo vhodné zauvažovat o změně poněkud nedůstojného nástupu pro pěší směrem od města - průchod zahradnictvím změnit na přístup ke hřbitovu parkem.
KOMPOZIČNÍ SCHÉMA ÚPRAVY
● Křížení komunikací
Půdorysné schéma úpravy je založené na vložení příčné komunikační plochy přes vozovku, která tak vytváří kříž (křížení) automobilového a pěšího provozu (oboje komunikace mají podobnou šířku). Na obou stranách vozovky je tato vložená plocha uzpůsobena pro pobývání osob a vytváří nástupní osu celkové kompozice. Je zvýrazněna změnou materiálu (žulová kostka) a vertikálou čtveřice lamp veřejného osvětlení na koncích betonových zídek.
● Hmotová kompozice
Správní budova je využita jako vítací objekt areálu, do jehož ustoupené hmoty je nástupní plocha vložena (uvítací náruč). Levá nižší předsazená hmota budovy je nově vpravo do trojkompozice vyvážena umístěným křížem v ozeleněném rabatu s pozadím nápisové plochy. Tento prostorový objekt navádí návštěvníky ke vstupu na hřbitov.
ÚPRAVY PROSTORU
● Vizuální absence pěšího vstupu
Úprava povyšuje „služební“ vjezd na hodnotný pěší nástup. Vjezd je nadále umožněn, měl by ale působit jako hlavní vstup do areálu a ne jako zadní vjezd do továrny. Úpravou je prostor scelen do jednotné kompozice, která vyvažuje chybějící třetí hmotu budovy a přesouvá pozornost ke vstupu.
● Absence nástupní plochy
Úprava zvětšuje místo před budovou z pouhé lineární komunikace na prostor pro pobývání s možností zastavení (s tím, že první shromažďovací prostor je již na straně parkoviště), navíc kryté proti nepřízni počasí (vhodné zastřešení navazující na budovu). Z tohoto uvítacího místa se pak plynule pokračuje vstupní branou do areálu hřbitova. Vizuální součástí této plochy je i materiálové (ev. jenom barevné) odlišení (změna) povrchu vozovky, které přechází až do protějšího chodníku u parkoviště (jedná se o upozornění na změnu režimu dopravy i na druhé straně vozovky).
Absenci vysedávacích ploch (laviček) částečně zastupují betonové zídky a rabata. Na straně parkoviště jsou pak umístěné lavičky ve tvaru písmene L.
Směrem od parkoviště je zasazena vysoká zeleň jako první brána do areálu (2x lípa - národní strom). ● Absence symbolu a nápisu
Je navrženo umístění symbolu, který upozorňuje na hlavní vstup: zepředu (a zespoda) nasvětlený betonový kříž a nápis. Ozeleněné rabato, ve kterém je kříž situován přebírá symbolickou formu náhrobku, zadní nápisová plocha s textem je pak parafrází těla hrobu. Na betonové ploše je „vysekán“ (reliéfně zapuštěn) nápis: HŘBITOV U VŠECH SVATÝCH / KUTNÁ HORA. Kolem tohoto „náhrobku“ se pak vchází na hřbitov.
● Strach z automobilové dopravy
Dále je navrženo psychologické zpomalení provozu (optické zúžení vozovky) - zpracované nakročení vkládaných prvků hmotové kompozice směrem k vozovce (betonové zídky nebo masivní kovové zábradlí a lampy z obou stran vozovky) funguje jako upozornění: pozor chodci. Je navržena změna povrchu vozovky na takový, který přináleží více pěšímu provozu. Auto je zde spíše návštěvníkem a ne hlavním aktérem. Je možné uvažovat i o mírném zvýšení přechodové plochy (zejména ve vazbě na bezbariérovou úpravu prostoru nebo snížení obrubníků).
Posunutí přechodu pro pěší severním směrem na osu, která návštěvníky navádí do prostoru před správní budovou, vytvářející svým ustoupením náruč pro návštěvníky.
Betonové zídky nebo masivní kovové zábradlí bezpečně oddělují prostor pro pěší návštěvníky od silnice a poskytují chodcům psychologickou oporu v prostoru - aniž by jakkoli omezily vizuální přehlednost.
S úpravou je též spojena bezbariérová úprava přechodu a vstupu (snížení obrubníků, rampa oddělená zídkou / zábradlím od silnice).
● Světelná brána
PŘECHOD DO „JINÉHO SVĚTA“. Světla doprovázejí pěší a zároveň upozorňují řidiče na změnu režimu. Světla symbolizují pochodně a věčný plamen, pohyb vzhůru. Světla u přechodu budou mít odlišnou barvu světla od okolního osvětlení.
● Obětní mísa
V horním rabatu je umístěná mísa z kamene (žula) či cortenového plechu jako připomínka oběti mrtvým či opět věčného plamene.
MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ
Litý beton:
zídky vymezující prostor pro pěší, plastika kříže, nápisová plocha, ozeleněná rabata, schodiště u budovy.
Kamenná žulová kostková dlažba:
nástupní plocha a rampa - kostka do oblouků; přístup od parkoviště a prostor před vraty - kostka v řádcích.
Kovové prvky:
stříbřité či zinkované prvky - lampy, madla, světla. Cortenová mísa ve vrchním rabatu (ev. v kamenném provedení).
Ve variantě B (zábradlí u silnice místo betonových zídek) je kovové zábradlí (spolu s lampami) uvažováno v grafitově černé barvě.
