SANKTURINOVSKÝ DŮM - představení projektu

Historie objektu 
Původně gotický Sankturinovský dům je dominantou Palackého náměstí v centru Kutné Hory, patří k nejstarším ve městě. Byl zbudován již na 
 
konci 13. století jako věžový dům s čtyřpatrovou gotickou věží, která sloužila jak k bydlení, tak k obranným účelům. Archeologické nálezy zde 
 
dokládají existenci hutních zařízení ke zpracovávání stříbrné rudy, včetně čištění stříbra od příměsí. Opevněný charakter domu vůbec svědčí o 
 
tom, že se zde hutnilo stříbro. Je současně nejstarším důkazem šmelcování stříbrné rudy ve městě, a sice ještě starším než je možné doložit ve 
 
Vlašském dvoře, bývalé královské mincovně. 

Historie objektu 

Původně gotický Sankturinovský dům je dominantou Palackého náměstí v centru Kutné Hory, patří k nejstarším ve městě. Byl zbudován již na konci 13. století jako věžový dům s čtyřpatrovou gotickou věží, která sloužila jak k bydlení, tak k obranným účelům. Archeologické nálezy zde dokládají existenci hutních zařízení ke zpracovávání stříbrné rudy, včetně čištění stříbra od příměsí. Opevněný charakter domu vůbec svědčí o tom, že se zde hutnilo stříbro. Je současně nejstarším důkazem šmelcování stříbrné rudy ve městě, a sice ještě starším než je možné doložit ve Vlašském dvoře, bývalé královské mincovně. 

Většina stavby, jak ji známe dnes, byla postavena koncem 15. století. Roku 1481 dům koupil zlatník Beneš z Trničí, který byl nucen svůj dům po roce 1503 prodat Sankturinovi z Nedvojovic. V rozporu s touto veřejně uváděnou informací jiný zdroj říká, že roku 1481 Knajslíkovský dům (Sankturinovský) kupuje Hynek, kníže Minsterberský, nejmladší syn krále Jiřího z Poděbrad, který holdoval alchymii a dal si ve věži na zadní straně domu zřídit alchymistickou dílnu. Dům byl od té doby nazýván Minsterberský nebo také Knížecí (č.p. 377). 

Alchymistická dílna se nacházela ve druhém poschodí věže. Na jedné straně je ohniště, na druhé straně je odtok a žlábek pro kapaliny. Tato místnost se v prvním patře věže skutečně zachovala. Žádné hermetické znaky nebo výzdoba zde však nejsou. O mimořádném vybavení obytných prostor svědčí ve stěnách zachovaný systém rozvodných kanálků, které rozváděly odpadní teplo z hutní pece dochované v suterénu. 

Nejcennější částí domu je prostor komnaty (kaple) v 2. patře věže s překrásnou síťovou pozdně gotickou klenbou zdobenou rozvilinami, polychromií a zlacením. Autorem kamenické výzdoby byl zřejmě tehdejší nejvýznamnější kutnohorský kamenický mistr Briccius Gauske. Na stěně je zachovaná freska připisovaná dosud neznámému malíři, autorovi výzdoby Smíškovské kaple v chrámu sv.Barbory. Zobrazuje část iluzivně malované palácové architektury s arkádami v pozadí s krajinou, s pohledem na město a skupinu postav. Místnost je zajištěna kovanými dveřmi v kamenném profilovaném ostění. Dole ve výklencích sdružených renesančních oken jsou původní kamenné sedáky, zevnitř na oknech jsou kované okenice s petlicovými zámky. 

Místnost nad oratoří má zvýšený vstup přístupný po dřevěných schodnicích z podkroví domu, na stěnách je freska navazující tematicky na renesanční malbu v nižším patře a vyobrazuje krajinu se zbytky architektury, částí exotické vegetace, ptáky a poustevníkem – bývá též nazývána „poustevna“. Pochází z let 1787 – 1793, kdy během významné stavební úpravy dostal dům novou fasádu a mansardovou střechu a z gotického paláce se tak stal měšťanským domem s bohatým barokním portálem. Stalo se tak díky rozsáhlému požáru středu města v roce 1770, kdy vzala za své i gotická kutnohorská radnice, která zaujímala prostor hlavního náměstí a byla po pražské radnici na Staroměstském náměstí největším radničním komplexem v Čechách. 

Z místnosti „poustevny“ vede úzké kamenné šnekovité schodiště s úzkými okénky až do úrovně střechy věže. Výška krovu věže vytváří menší půdní čtvercový prostor rámovaný kamennými pozednicemi, nad nímž dominuje vaznicový rozplet krovu. 

Revitalizace Sankturinovského domu

Stavební úpravy hlavního objektu (Sankturinovského domu) budou spočívat ve zpřístupnění objektu veřejnosti od suterénu po podkroví včetně historicky hodnotné gotické věže budovy. Nebude zasahováno do stávajících dispozic a nosných konstrukcí objektu. Stavební práce na tomto objektu se budou týkat dílčích stavebních úprav, výměny vnitřních povrchů, nově budou provedeny rozvody vnitřních instalací, dojde k rekonstrukci hygienického zázemí. Veškeré navrhované úpravy mají za cíl citlivou obnovu interiéru za účelem adaptace pro galerijní a expoziční účely se všemi nároky na provoz v 21. století. 

Hlavní sklepní prostory budou věnovány stálé expozici (alchymie / renesanční vědy). Zadní sklep při věži bude v rámci celkově nového řešení zadní části máshauzu zpřístupněn veřejnosti. Stávající prostor kotelny bude v přední části předělen. Tyto úpravy mají za cíl ukázat návštěvníkovi členitost objektu, jeho pokračování do spodních podlaží tak, jak tomu je obvyklé u mnoha kutnohorských domů. 

Před vstupem do objektu z náměstí budou umístěny kamenné pilíře / patníky, do kterých bude instalováno osvětlení portálu a připojovací body elektroinstalace pro zajištění osvětlení a ozvučení dolní části náměstí pro pořádání kulturního programu Galerie Felixe Jeneweina. Zároveň bude před vstupem do objektu vyměněna zádlažba za novou, která bude shodná se zádlažbou mázhauzu a bude návštěvníka směřovat ke vstupu do objektu a průchodu mázhauzem do zadního nádvoří a dále do zahrady. Zádveří bude oddělovat nová prosklená stěna s pískovaným logem Galerie Felixe Jeneweina a posuvnými dveřmi na fotobuňku. V prostoru bývalého mázhauzu se v podlaze nachází část odhaleného unikátního teplovzdušného vytápění objektu. V rámci projektu bude opravena a osvětlena odkrytá část této ojedinělé konstrukce. V hlavní chodbě, tzv. mázhauzu budou v zadní části odstraněny parapetní zídky a stěny oddělující chodbu od sklepů. Tím dojde k vyčištění prostoru a návštěvníkovi se otevře pohled na gotické portály sklepních prostorů a přízemí gotické věže. Celým prostorem mázhauzu povede návštěvníka tzv. galerie plastik, která do vzniklých nik a zákoutí umožní umístění sochařské výzdoby či jiných plastik. 

Prostory traktu budovy vlevo od vstupu do objektu budou po rekonstrukci dále sloužit informačnímu centru. První místnost určená veřejnosti bude zároveň určena pro obsluhu návštěvníků galerie (prodej vstupenek a základní informace o pohybu po objektu), navazující místnosti jsou kancelářemi zaměstnanců informačního centra. Po pravé straně od vstupu do objektu se nachází hlavní schodiště, které bude obloženo novými dřevěnými stupni a podstupni se zaoblenou hranou. V zadní části přízemí po pravé straně se nachází nově rekonstruované hygienické zázemí. 

Chodba a další tři přilehlé místnosti ve 2 a 3.NP budou využívány jako výstavní prostory městské galerie. Tyto prostory budou vybaveny odpovídající galerijní technikou pro výstavy obrazů, plastik a sochařských děl. V návaznosti na výstavní prostory bude na každém patře vždy jedna kancelář pro zaměstnance galerie a nově rekonstruované hygienické zázemí. 

Unikátní prostory gotické věže budou zpřístupněny. V jednotlivých podlažích a přilehlých místnostech se přepokládá stálá expozice alchymie / renesančních věd.

Nově budovaná výtahová a schodišťová věž bude s galerijními podlažími propojena přes předsíně hygienického traktu pro tyto účely zbudovanými dveřními otvory v místě okenních. Na chodbě 2.NP bude umístěn recepční pult galerie s obrazovkami kamerového záznamového systému se záběry z jednotlivých výstavních prostor. Návštěvníci tak během prohlídky galerie nebudou rušeni přítomností kustodů, dozor bude provádět zaměstnanec galerie za pultem prostřednictvím obrazovky monitoru.

Podkroví bude nově zpřístupněno, stávající střecha zateplena. Předpokládá se využití pro stálou expozici a multifunkční sál. Přes podkroví Sankturinovského domu je přístupné 4. a 5. podlaží gotické věže. Za tímto účelem budou demontovány stávající dřevěné schody a budou nahrazeny schodištěm v přímém směru vedoucí návštěvníkův pohled k portálu věže.

Podlahy jednotlivých prostor budou provedeny vždy jednotně v celém funkčním celku domu a návštěvníkovi tak budou usnadňovat orientaci v objektu. Mázhauz bude vydlážděn žulovou dlažbou, která bude návštěvníka navádět ke vstupu do objektu již z náměstí a dále ho provede cestou do zadního nádvoří a do zahrady. Ve výstavních prostorech galerie bude položena dřevěná fošnová podlaha v kladení dle návrhu architekta, ve věži a předsálí věže budou na podlaze cihlové nepálené dlaždice (tzv. topinky), v podkroví pak opět cihlové nepálené dlaždice, alternativně by bylo možné uvažovat s barevnými epoxidovými stěrkami.

Výstavní prostory budou vybaveny galerijní technikou, závěsným galerijním systémem, galerijním osvětlením, skrytými podlahovými zásuvkami v místech uvažovaného umístění sochařských exponátů a zároveň v nich bude udržováno prostředí o vhodné stálé vlhkosti a teplotě (odvlhčovače a zvlhčovače, regulace vytápění, vše s digitálním záznamem). Světelné podmínky v galerijních prostorech budou upraveny jednak použitím odrazivých matných fólií na tabulkách okenního zasklení, které významně snižují průnik UV záření do galerijních prostor, a také použitím rolet z vhodného materiálu, které umožní prostor zcela nebo částečně zatemnit. 

Gotická věž Sankturinovského domu / Expozice renesančních věd 

V unikátní čtyřpodlažní gotické věži Sankturinovského domu bude instalována Expozice renesančních věd a to za využití nejmodernějších scénografických prostředků a technologií. Expozice bude procházet všemi podlažími Věže a umožní tak umístit jednotlivé činnosti do zcela autentických prostor. Ve sklepení bude moci návštěvník poznat šmelcování, v dalších podlažích věže navštívit laboratoř ryzosti stříbra, oratoř, poustevnu a observatoř. Jednotlivé prostory budou vybaveny audiovizuálními prezentacemi. 

První a druhé patro věže jsou přístupné ze společných prostor jednotlivých podlaží objektu. Přístup do třetího patra věže Sankturinovského domu vede po dřevěném schodišti z půdního prostoru. Přístup podkrovního podlaží Věže (observatoř) po kamenném točitém schodišti bude s ohledem na bezpečnost návštěvníků upraven provozním řádem a umožněn pouze ve vybrané dny v roce v rámci komentované prohlídky. 

Expozice renesančních věd se mimo prostory věže bude nacházet v podkroví domu (hlavní prostor), ve sklepení a v předsálí jednotlivých podlaží věže. 

Dvorní domek 

Dvorní domek v zadním nádvoří Sankturinovského domu historicky sloužil jako technické zázemí paláce. Po poslední přestavbě v 70.letech 20.století v patře domu vznikla samostatná bytová jednotka přístupná tehdy vybudovaným vnitřním schodištěm z technického přízemí domu. Při tomto zásahu bylo odstraněno původní venkovní schodiště do patra domu. V rámci revitalizace Sankturinovského domu se jeho Dvorní domek nově opět stane technickým zázemím paláce: v přízemí domu vznikne umělecký tvůrčí prostor při Galerii Felixe Jeneweina a v patře domu pak vznikne depozitář této galerie a tranzitní depozitář pro obsluhu a přípravu uložených a vystavovaných exponátů. Za tímto účelem bude stavebně odděleno přízemí a patro domu. Patro domku bude nově zpřístupněno venkovním výtahem nebo venkovním obslužným schodištěm okolo výtahové věže přes přístupovou podestu vně patra domu a s využitím zazděného dveřního otvoru původního vstupu z v minulosti odstraněného vnějšího schodiště. Přízemí domku bude zpřístupněno stávající dvojicí vstupních dveří ze zadního nádvoří, pro přímý přístup do klidného prostoru parteru pak bude nově vybudována dvojice celoprosklených dveří v místech původních okenních otvorů v přízemí zahradního průčelí domku.

Nově budovaná dvojice prosklených dveří do parteru má za cíl zlepšit okenní plochu pro denní osvětlení tvůrčího prostoru v přízemí Dvorního domku. Ze stejného důvodu architekt projektu zvolil pro zakrytí stropního prostupu po demontovaném vnitřním schodišti prosklenou podlahovou konstrukcí, která umožňuje přímý dopad denního světla z okenního otvoru ve vstupní chodbě patra domku nad tímto prostorem.

V podkroví domu bude po nezbytné opravě zachován barokní krov z konce 18. století a půdní prostor tak bude po zajištění přístupu vzduchu k historické konstrukci krovu ponechán prázdný. 

Výtah, Pohyb invalidních osob 

Nově vybudovaná venkovní výtahová šachta s pomocným schodištěm v zadním nádvoří domu umožní návštěvu expozičních prostor GFJ taktéž osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Proběhne stavební úprava hygienických zařízení prvního a druhého patra a bude zřízen vždy jeden záchod s bezbariérovým přístupem. Vybudovaný výtah bude zároveň plnit roli bezpečné přepravy galerijních exponátů do prvního a druhého patra Sankturinovského domu, do patra Dvorního domku a mezi těmito objekty. Pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebude s ohledem na historickou hodnotu památkově chráněného objektu řešen vstup do podzemního a podkrovního podlaží a do věže Sankturinovského domu. Audiovizuální program vztahující se k Expozici renesančních věd bude z toho důvodu umístěn vždy v předsálí při vstupu do jednotlivých podlaží věže a alespoň zprostředkovaně umožní návštěvu expozice vozíčkářům. 

Nádvoří 

Nádvoří bude sloužit převážně jako komunikační prostor – pohyb osob bude směřovat ze Sankturinovského domu do Dvorního domku nebo dále do zahrady, z ulice Vladislavovy do zahrady, Dvorního domku nebo k výtahu. Komunikační trasy budou naznačeny v kladečském plánu nádvoří. V nádvoří bude položena nová velkoformátová pískovcová dlažba. Při ohradní zdi s Vladislavovou ulicí vznikne pomocí kované konstrukce treláž, opticky i funkčně oddělující od prostoru nádvoří popelnicová stání na komunální a tříděný odpad. Treláž bude umístěna i na ohradní zdi přiléhající k navazující zahradě. V ohradní zdi do zahrady bude zazděn stávající průchod. Za účelem optického propojení nádvoří se zahradou a v souladu s novým konceptem areálu bude nový průchod ohradní zdí posunut blíže k Vladislavově ulici oproti ose zadního vstupu do Sankturinovského domu a proveden v šíři stávajícího průchodu mezi Vladislavovou ulicí a nádvořím. Do vzniklého otvoru bude osazena kovářsky zhotovená dvoukřídlá mříž, umožňující uzamčení zahrady v nočních hodinách a zároveň zajišťující optický kontakt mezi oběma prostory. Ozdobná mříž bude osazena i do průchodu mezi Vladislavovou ulicí a nádvořím (dnes masivní dřevěná vrata). Před průchodem do zahrady vznikne rampa, její strany budou ohraničeny kamennými zídkami, které budou zároveň tvořit květinové truhlíky a budou osázeny květinami / půdokryvnými rostlinami. 

Zahrada (parter) 

Zahrada navazující na prostor nádvoří je funkčně i dispozičně rozdělena na tři části - zahradu květinovou, slunnou a stinnou (intimní). Za vstupní kovanou branou se nachází zahrada květinová, dále návštěvník prochází do zahrady zaujímající největší část plochy a to zahrady slunné. Tady se předpokládá konání občasných kulturních akcí - v přímé návaznosti na přízemí Dvorního domku, kde budou za tímto účelem namísto oken vedoucích do zahrady vybudovány dveře a umožněn tak volný průchod mezi těmito prostory. Z této zahrady je možné zamířit dále do Parku u Tří pávů a nebo se uchýlit do zahrady stinné (intimní), která přiléhá budově základní umělecké školy. V prostoru zahrady se nachází objekt trafostanice, který není součástí řešeného území. Tento objekt by měl v případě realizace projektu též projít rekonstrukcí a dle architektova návrhu by měl namísto stávající ploché střechy dostat střechu sedlovou, krytou pálenou střešní krytinou. Pohledově by tak návštěvník zahrady vnímal existenci běžného domku ohrazeného vysokou zdí. V zahradě je na hranici ochranného pásma trafostanice navržena ohradní zeď oddělující prostor trafostanice a veřejné zahrady. Tato zeď bude opticky i materiálově členěna cihlovými sloupy a omítanými plochami zdiva mezi nimi. Další členění prostoru zahrady je řešeno dvěma solitérními sloupky mezi květinovou a slunnou zahradou a zdí s průhledy mezi slunnou a stinnou zahradou. Tato dělící stěna je tvořena cihlovými sloupy, mezi kterými je vyzděn parapet a zakončena překlady provedenými z probarveného betonu. Parapetní zídky budou opatřeny pískovcovým parapetem. Vstup z parku U tří pávů je zúžen doplněním stávající kamenné zídky a jsou zde provedeny cihlové sloupy.

Ve slunné zahradě je v jejím středu navržen malý vodní prvek - kamenná plastika, event. fontánka nebo jejich vhodná kombinace. Pod úrovní terénu bude umístěno čerpadlo, zajišťující cirkulaci vody ve fontánce. V zahradě jsou navrženy zpevněné plochy provedené z pískovce. Plochy zeleně jsou v květinové zahradě navrženy z půdokryvných rostlin, event. květinových záhonů. V dalších prostorech zahrady bude trávník.

K osvětlení zahrady bude využito několik typů svítidel - nástěnná exteriérová svítidla, svítidla umístěná na cihlové sloupy v zahradě, svítidla zajišťující podsvícení kamenných laviček kolem vodního prvku, svítidlo umístěné do dlažby v květinové zahradě a osvětlovací stožáry v zahradě stinné. 

V zahradě bude založen trávník, záhony pro půdokryvné rostliny (event. květinové záhony) a bude osázena nízká a vysoká zeleň. Treláž ve stinné zahradě a na nádvoří bude porostlá popínavými rostlinami. V nádvoří budou osázeny kamenné květináče půdokryvnými rostlinami (event. květinami). 

autoři: Mgr.A. Ondřej Kubík & Ing. Markéta Šedivá