Dům mezi terasami - představení projektu

DŮM MEZI KAMENNÝMI TERASAMI - Kutná Hora

Projekt, který je koncipován na konkrétní jedinečné místo, vychází z jeho génia loci a těží maximum z výhledu na panorama města. 
 

Těžiště návrhu

Hlavním motivem a středem návrhu je obytný prostor, který je umístěn na stanovené výhledové ose mířící na starobylé centrum města s jeho hlavními dominantami (chrám sv. Barbory a kostel sv. Jakuba). Výhledová osa však není jednosměrná, ale naopak proniká domem až na konec pozemku s tím, že obrácený výhled míří do pohledové části zahrady, která má již intimní charakter.  Jedná se o největší místnost domu, která má největší okna (vlastně prosklené stěny).

 

Pohyb

K domu se na pozemek vstupuje ze západní strany.  Je zde situováno kryté parkování dvou vozidel a zahradní sklad, které vykrývají pohled do zahrady domu.  Dům na vstup míří svou veřejnou částí dispozice - kuchyní (oknem z kuchyně je vstup pod kontrolou) a vstupem do předsíně. 
Vstup do domu dynamicky tvaruje odsunutím hmotu domu.  Pohyb dál je veden světlem (prosklenými dveřmi) do veřejné části dispozice - jídelny s kuchyní. Vstupuje se k jídelnímu stolu (centru života).  Kuchyňská sestava je pohledové skryta v nice zdiva. 
Dynamickým odsunutím stěny jídelny je zpřístupněn obývací pokoj, kde se výhledy do exteriéru otevírají v plné míře (v ose nástupu jsou umístěna krbová kamna).  Odtud je přístupná terasa krytá přesahem střechy, která má charakter téměř interiérového prostoru. 
Soukromé tři pokoje jsou umístěné v dispozičně izolované východní části domu a nachází se u nich sociální zázemí.  Jsou přístupné užším průchodem z obytného prostoru.

 

Vizuální podmínky 

Výhledy z obytného prostoru se směrem na město otevírají, čemuž je přizpůsoben i otevřený úhel stěn a úroveň podlahy, která je zde snížena. Obytná část domu umožňuje výhledy oběma směry (sever, jih).
Směrem na město je výhled na jižní hraně pozemku lemován platanovým stromovým rámem (dva nové stromy po stranách výhledové osy).
Hierarchie oken: Pohyb domem je zážitek, je to cesta za světlem (a vedená světlem).  Okna se postupně zvětšují až k maximu, které se nachází v těžišti dispozice (v obývacím pokoji, kde jsou okna nahrazena prosklenými stěnami).  Okna pokojů mají odlišný charakter daný větší potřebou intimity.  Jsou menší a nenarušují tolik celistvost a uzavřenost místností.  Okno v kuchyni slouží zejména pro osvětlení pracovní plochy a pro kontrolu vstupu, nejedná se o žádné dívací okno.
Kvůli panoramatičtějšímu výhledu z místností a kvůli chytání východního slunce jsou užita poměrně hojně rohová okna, či okna vedoucí do dvou směrů.  Výhled ven více směry je vždy přínosem a obohacením místnosti o panoramatické vnímání okolí a i různé přijímání světla do půdorysu místnosti.
Hmota garážového stání je využita jako vykrytí pohledu na zahradu směrem od vstupu - z ulice.  Její palubkový obklad uzavírá na západní straně otevřenou náruč slunci. 

 

Dispozice

Dům má diferencovaný půdorys, který vhodně propojuje (zejména opticky) jednotlivé (a rozdílné) funkce domu (obývání, stolování, vaření) do jednoho celku - vizuálně spojuje prostory s různým charakterem a stylem užívání.  I když prostor domu zůstává pohledově otevřený, má každá zde umístěná funkce své vymezené místo, svůj prostor, který je specificky tvarován.  Každá část prostoru má svou svébytnost, dispozice nabízí zřetelnou komunikační část a z ní přístupné klidové zóny.

 

Světelné podmínky

Domem jsme vedeni a směrováni světlem, největší okno je na konci cesty - vyvrcholení výhledem (v těžišti dispozice). 
Pokoje (ložnice) jsou umístěny na východní straně dispozice, ráno je budí slunce, západní slunce je večer neruší.
K jihu směřuje hlavní výhledová osa a též všechny ostatní obytné místnosti.  Proti nadměrnému přehřívání jsou okna kryta přesahem střechy či žaluziemi. 
Pomocné prostory domu jsou situovány na severní straně domu.

 

Hmota

Budova je tvarována tak, aby se přizpůsobila charakteru místa a vycházela z něj, posilovala ho.  Horizontální řadění kamenných zdí vyhovují spíše jednopodlažní stavbě s razantně zakončenou rovněž horizontální střechou. 
Objekt je složen ze tří základních hmot a dvou meziprostorů. Hmota krytého garážového stání je přimknuta na hranu pozemku k ulici (zkracují a zmenšují se tak plochy zádlažby a pojezdu).  Hmota vstupních partií a obytné kuchyně s jídelnou tvoří druhou hmotu.  Třetí hmota obsahuje pokoje. 
První meziprostor vzniká odklonem domu od hmoty garážového stání (charakter atria) a vyhýbá se tak zároveň stávajícímu stromu.  Druhý prostor v domě je obývací pokoj, kudy probíhá hlavní osa výhledu.  Obývací pokoj tak tvoří prosklené propojení mezi dvěma hmotami s odlišnou dispoziční funkcí. 
Horizontální střecha domu pak všechny hmoty propojuje do jednoho celku. 

 

Barevné a materiálové řešení

Pro lokalitu je charakteristické použití kamenného zdiva.  Dům tento rys částečně přebírá a kamenné zdivo zasahuje a prorůstá i do vnitřku dispozice na vybrané exponované stěny.  Oba konce domu jsou pak v protiváze k pevnějšímu zdivu obloženy pohledově měkčím materiálem - svislými palubkami, což zároveň horizontální hmotu načleňuje. 
Dřevo se pohledově uplatňuje v interiéru na většině podlah, v obytném prostoru i na stropě.

 

Zahrada

Umístění a natočení hmoty domu rozděluje zahradu na dvě svébytné části: a) veřejnou zahradu v hlavní výhledové jižní pozici; b) intimní zahradu v severní pozici, která je jako atrium uzavřená domem a dvěma stranami kamenných zdí.